Evropská unie (EU) zveřejnila návrh nových pravidel týkajících se zveřejňování nefinančních informací o firmách. Očekává se, že směrnici o vykazování informací o udržitelnosti podniků přijmou všechny členské země do svých právních řádů do konce příštího roku. Změny při zveřejňování firemních informací se v EU dotkne přibližně 49 tisíc společností. Na Slovensku se na nová pravidla musí připravit asi 700 firem. Upozornila na to poradenská společnost v oblasti auditu a daňového, transakčního a podnikového poradenství EY.
Změna souvisí s dodržováním Evropské zelené dohody, která představuje soubor politických opatření zaměřených na boj proti klimatické krizi. Unie by tak měla do roku 2050 přejít na moderní, konkurenceschopné a efektivní hospodářství využívající zdroje bez emisí skleníkových plynů.
„Směrnice je součástí většího balíčku zavádění trvale udržitelných financí, který pomáhá nasměrovat soukromé investice do transformace Evropy na klimaticky neutrální hospodářství,“ říká Marek Mikolaj, Associate partner a lídr oddělení účetního a finančního poradenství. Balíček trvale udržitelných financí obsahuje tzv. taxonomii EU, která definuje hospodářské činnosti, které nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů.
Cílem nových pravidel je zajistit, aby společnosti zveřejňovaly informace o příslušných rizicích a příležitostech souvisejících s udržitelností, jakož io jejich vlivech na lidi a životní prostředí. Zveřejněné informace mají být srovnatelné, správné a snadno přístupné pro uživatele prostřednictvím digitálních technologií.
Zveřejňovat budou například více informací o svých obchodních modelech, strategiích a dodavatelských řetězcích. Údaje, které firmy poskytnou, budou investoři srovnávat s podobnými společnostmi s cílem nasměrovat finanční toky na prokazatelně udržitelné investice.
Jaká budou nová pravidla
Směrnice o vykazování udržitelnosti představuje zásadní posun v oblasti podnikového vykazování, který má dalekosáhlé důsledky pro podniky na individuální bázi, jakož i pro budoucnost podávání zpráv o udržitelnosti.
Společnosti, regulační orgány, tvůrci standardů a auditoři budou muset věnovat značný čas a zdroje přípravě na zavedení směrnice v časovém horizontu kratším než dva roky. Společnosti budou muset zvážit, jak identifikují a shromáždí informace související s udržitelností, jak zvládají environmentální, sociální a společenská rizika, či jak si vypracují příslušné politiky a stanoví si cíle.
„Očekává se, že informace o udržitelnosti bude muset napříč Evropou zveřejňovat přibližně 49 tisíc společností v porovnání s 11 600 společnostmi v současnosti. Pokud jsme se podívali na údaje za Slovensko, novými pravidly se bude muset řídit téměř 700 firem,“ říká M. Mikolaj.
Přestože cílem návrhu je společnostem snížit zbytečné náklady na vykazování zpráv o udržitelnosti, odhaduje se, že sestavovatelům vzniknou značné jednorázové náklady a také pravidelné roční náklady na dosažení souladu se směrnicí.
Koho se to týká
Oblast působnosti navrhované směrnice se rozšíří tak, aby se vztahoval na širší spektrum subjektů. V první řadě se bude týká společností kótovaných na regulovaných trzích Unie s výjimkou mikropodniků. Přestože malé a střední podniky budou spadat do oblasti působnosti, budou mít prodloužený čas na splnění vykazovací povinnosti až do 1. ledna 2026.
Druhou skupinu tvoří tzv. velké podniky, které jsou buď společností z Evropské unie nebo jsou dceřinou společností působící v Unii, ale mateřská firma pochází mimo Unii. Velký podnik přitom podle evropských pravidel splňuje dvě ze tří kritérií. První je, zda má čistý obrat více než 40 milionů eur, druhou je celková bilanční částka vyšší než 20 milionů eur a poslední, zda má více než 250 zaměstnanců.
Jako třetí kategorie se nová směrnice bude vztahovat na pojišťovny a úvěrové instituce či banky bez ohledu na jejich právní formu.
Existují výjimky
Existují také výjimky z uplatňování směrnice. Dceřiná společnost bude osvobozena, pokud ji mateřská společnost zahrne do své zprávy, která je v souladu se směrnicí. Mikropodniky a nekotované malé a střední podniky nepatří do oblasti působnosti, ale mohou uplatňovat směrnici na dobrovolném základě.
Očekává se, že 27 členských států přenese novou směrnici do svého vnitrostátního práva do 31. prosince 2022. V důsledku toho budou společnosti, které spadají do oblasti působnosti směrnice, muset dodržovat pozměněná pravidla pro fiskální roky začínající 1. ledna 2023.
